Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok v Zahradě

 PROŽÍVÁNÍ RITUÁLŮ A SLAVNOSTÍ S DĚTMI                                                                

Slavnosti realizované ve spolupráci s městem Odry a Rodinným centrem Skřítek, z.s.:

  •   Září: Zahradní slavnost s pečením chleba, zahajovací schůzka dětské skupinky
  •   Listopad: Martinská slavnost, Adventní spirála
  •   Prosinec: Mikuláš, Průvod Lucií na vánočním jarmarku, Vánoční slavnost s rodiči
  •   Leden: Tříkrálová procházka
  •   Únor: Hromnice - výroba máčených svíček a slavnost světel
  •   Únor-březen: Masopust a Vynášení smrtky při Velikonocích v parku
  •   Duben: Velikonoční tradice
  •   Květen: Otvírání a čištění studánek
  •   Červen: Svatojánská slavnost, vaření čarovných lektvarů z bylinek, oslava Svátku dětí
 
​PROŽÍVÁNÍ SLAVNOSTÍ V ZAHRADĚ
 

Pro přehlednost dělíme slavnosti na podzimní, zimní, jarní a letní. Každé slavnosti předchází přípravná fáze, ve které se děti seznamují s jejím obsahem, říkadly, písničkami, hádankami a činnostmi. Na přípravě slavností se spolupodílejí dle svých možností rodiče našich dětí a zároveň úzce spolupracujeme s Rodinným centrem Skřítek. Většina slavností je tímto přístupná i rodinám s dětmi z Oder a okolí. Pro zpestření zde uvádím také krátký „návod“ na uspořádání ročního stolku ke konkrétnímu ročnímu období. Jsou to jakási zákoutí, mající své neměnné místo, kde se můžeme setkat s nejrůznějšími přírodninami či s přírodními bytostmi, které takto symbolicky vyjadřují náladu právě probíhajícího ročního období. Dítě na základě zástupných předmětů může bez obšírného popisování dospělých vnímat celoroční koloběh přírody s jeho proměnami. 

Tradiční slavnosti jsou vedle rituálů zdrojem nesmírného bohatství. Jsou prodchnuty moudrostí, pokorou a úctou prostého lidu k přírodě, tradovaných po několik generací. Obohacují jak vnitřní život člověka, tak kulturu každého národa. Život člověka byl vždy spojen se životem přírody, neboť na ni byli přímo existenčně závislí. Dříve musel člověk respektovat dění v přírodě a musel tomu svůj život uzpůsobovat. Lidé si snažili nejrůznějšími způsoby zajistit bohatou úrodu i na léta příští. Například prostřednictvím nejrůznějších obřadů, rituálů, které postupem doby plynule přešly v oslavy, hry, zábavy, spojené s nejrůznějšími zvyky a obyčeji, jež výraznou měrou utvářely jedinečnou atmosféru dané slavnosti. Mnohé z nich se vázaly na běh slunce a proměny ročního období.

PODZIMNÍ SLAVNOSTI  

Na podzim se děti seznamují s tématy: Obilí, U mlynáře, Na statku, Znaky podzimu, Úroda. Toto období s sebou nese, vedle seznamování se s prostředím a novými kamarády, sklízení plodů úrody. Společně si v průběhu podzimních měsíců upečeme kváskový chléb, nakrájíme křížaly, vylouskáme ořechy, zpracujeme byliny do vonných olejíčků, nasbíráme kaštany atd.

S blížícím se svátkem sv. Martina si vyrobíme lucerničky na slavnost, zpívají písničky Brouček, Světla, světla lucerničky, Martin, Listopad, listopad. Připravíme si Martinské průsvity do oken. Poslouchají pohádku „Děvčátko a lucernička“. Vytvoříme velikou lucernu z dýně a těsně před slavností napečeme martinské rohlíčky. V podvečer svátku se všichni sejdou v parku a za doprovodu martinských písní si prožijí legendu o svatém Martinovi. Součástí oslavy je obřad zapalování lucerniček – darování a přijímání světýlka. Děti si střeží své světýlko, aby jim náhodou nezhaslo. Tento průvod světel se vydává do tmy a možná zimy hledat Martinovo poselství. Na cestě potkají schouleného, hladového a otrhaného žebráka. Za chvíli se objeví kůň s Martinem. Dojede pomalu k žebrákovi, sesedne z koně a mečem rozetne svůj plášť. Podá jej žebrákovi. Vyhoupne se na koně a už mizí ve tmě. Děti dávají cestou pozor, jestli náhodou nenajdou podkovu, kterou tady mohl ztratit Martinův kůň. Tak jako se Martin rozdělil o plášť se žebrákem, se rozdělí i děti o napečené rohlíčky.

Podzimní stolek ročních dob​ - V  tomto období se zde můžeme setkat s plody, které zrovna uzrály na zahradě.  Ty můžeme naskládat na žebřiňák, který táhne dřevěný koníček. Neměly by chybět klasy obilí, ty pak budou společně semlety na mouku do chleba. Převládají pastelové barvy (oranžová, béžová, červená). Dále najdeme spadané listí, kaštany, žaludy, hřiby a postavičky z nich vytvořené. V listopadu se objeví lucerničky a červená barva Martinova pláště.

ZIMNÍ SLAVNOSTI     

Pomalu se blížíme k adventní době a tedy zimním slavnostem, které pomyslně otevírá slavnost Adventní spirála. V adventní době, kdy světla venku ubývá, zažehneme světlo v nás samých. Děti si vytvoří svícen na slavnost a o vše ostatní se postarají rodiče s tetou. Vše probíhá za šera, nejčastěji v podvečer první adventní neděle. Za zpěvu koled vyčkáváme na dopis od anděla, který nás za chvílí navštíví se zapálenou svící. Slavnost probíhá beze slov. Starší děti většinou začínají a mladší po jejich vzoru, někdy za doprovodu rodiče, je následují. Mezi děti vstoupí anděl s velkou svící a pomalu kráčí do středu spirály, kde se usadí a čeká na postupně přicházející děti. Každé dítě si projde spirálou se svícnem a od anděla si obřadně zapálí svoji svíčku a umístí ji na hvězdičku, ve spirále. Jakmile se spirála rozsvítí světýlky všech, rozhostí se opravdu krásná atmosféra. Slavnost končí beze slov a v každém se nechávají doznít zážitky z takto prožité chvíle.

Následuje Mikulášská slavnost, pro děti se připravuje nadílka, rodiče mají za úkol sepsat pro Mikuláše do zlaté knihy všechny „dobré a špatné skutky“ dítěte. Mikuláš stojí uprostřed se zlatou knihou mezi čertem a andělem. Vždy mají dobré skutky převažovat nad špatnými. Zde se hlavního slova ujímá Mikuláš, který celou situaci zhodnotí s pochvalou tohoto dobrého u každého dítěte.

Před poslední adventní nedělí se slaví Vánoční slavnost, jsou pozváni rodiče, prarodiče a spolu s dětmi prožijí vánoční hru „Putování do Betléma“, tuto hru hrají od začátku adventního období každý den a takto se postupně všichni prostřídají v jednotlivých rolích. Každý den hru prožívají znovu. Za zpěvu koled se zapálí poslední adventní svíce na věnci a vše může začít. V herně jsou již připraveny jesličky a společně mohou začít se zpěvem vybraných koled, jež na sebe navazují a symbolicky gesty a pohyby znázorní cestu Josefa, Marie, volečka, oslíka a oveček do Betléma, kde se narodí Ježíšek. Poté si všichni společně povídají, ochutnávají cukroví, ovoce, které s sebou přinesli rodiče a popíjí čaj. (Pozn. V případě převahy dvouletých dětí v kolektivu dětské skupiny bude vánoční slavnost bez dramatizace betlémského příběhu.)   

Událostí je v tomto období průvod Lucií na vánočním jarmarku města Oder, ve spolupráci s RC Skřítek. Na hodinu se tak děti, které chtějí, mohou převléci za malé Lucie a s košíky s moukou a husími brky se vydat mezi oderské spoluobčany, abychom zjistili, jak jsou připraveni na blížící se svátky.

V novém roce, s vizí nových perspektiv začínají slavností Tří králů. Poslechnou si příběh „O hvězdě a mudrcích“, seznámí se s písní „Tříkrálová“. Začátkem února, s blížícími se Hromnicemi, děti vyrábí svíčku Hromničku. Stará světýlka, která svítila po celé „tmavé období“, se přetaví v jedno velké a člověk s nově nabytou kvalitou může pohlížet na čas před sebou. Nová svíce bude děti ochraňovat od hromů a blesků. Ke konci února propuká ve školce Masopustní rej. Tomu předchází masopustní písničky (Jemine, domine, Já jsme muzikant, Kalamajka), veselá říkadla (Tancovali dva malí, Hárum, hárum, Kominíci v metelici), výroba masek. V den Masopustu si připraví občerstvení, po svačině se obléknou do masek, zazpívají si, zatancují a pochutnávají na všelijakých dobrotách.

Zimní stolek ročních dob - V zimě vládne na ročním stolku paní Zima. Bývá zahalena bílým pláštěm, symbolizující všudy přítomný sníh. Základní barvou podkladu o adventu je modrá, na štědrý den se rozjasní na červenou (šaty Marie, barva života, srdce, lásky) a na Tři krále v královskou červenofialovou. V adventní době je dominantou stolku den od dne se rozrůstající Betlém (postavičky a zvířátka z filcu). Ukazuje dětem putování Marie a Josefa do Betléma. Neměly by chybět ani třešňové či višňové větvičky – barborky. Po návratu dětí z vánočních prázdnin se na stolečku objeví postavy Tří králů. Následující měsíc, s blížícími se Hromnicemi, postavy Tří králů vystřídá vyrobená svíce Hromnička. Před Masopustem např. masky z papíru.

JARNÍ  SLAVNOSTI                                                                                                                          

S probouzející se přírodou všude kolem se pomalu začíná probouzet i jaro k novému životu. Symbolicky tuto slavnost mohou prožít na Vynášení Moreny, kdy definitivně vyženou zimu a připraví tak cestu pro příchod jara. Vynášení Mořeny se koná při Velikonocích v parku, čímž je otevřená široké veřejnosti.

Společně s dětmi si vyrobíme Morenu ze sena, oblečeme ji, ozdobíme malovanými vajíčky a namalujeme ji strašidelný výraz ve tváři, ozdobíme si létéčko a vše je připraveno. Slavnost se koná kolem Smrtné neděle. Za zpěvu písní dojdeme k potoku a Morenu do něj vhodíme, aby se zima polekala a nevrátila se dříve než za rok. Jakmile se rozloučíme se zimou, připravíme se na Velikonoce a přicházející  jaro. Naučíme se jarní, předvelikonoční říkadla a písničky. Budeme si povídat o probouzející se Matičce Zemi, o jaru. Těsně před Velikonocemi si namalujeme vajíčka a upečeme preclíky a jidášky.

V měsíci květnu děti prožívají přípravné období na Den matek, proto vyrobíme dáreček pro maminku. Dále v tomto měsíci si povídají o domácích a lesních zvířátkách, o lese a studánce. Čtou pohádky O studánkové víle, zpívají písničky Čištění studánek, Teč, vodičko, hraje se pohybová hra Na vodičku, z včelího vosku vymodelují studánku a pak oslaví slavnost Otvírání studánek. Na louce upletou věnečky z pampelišek pro studánkovou vílu. Vydají se v průvodu v čele s královničkou (nejstarší děvčátko ze skupiny) ke studánce, kde už je připravená a v lese schovaná studánková víla. Studánková víla děti prosí o vyčištění studánky. Tanečkem po hladině by si umazala své šaty v zakalené studánce, a tak sedá u břehu a smutně zpívá svou písničku. Děti hráběmi, lopatkami vyčistí zanesenou studánku, teď teprve může být studánka otevřena stříbrným klíčkem, za odměnu dá dětem napít vody ze svého pramene.

Jarní stolek ročních dob - Základ tvoří jednobarevný, nejlépe hedvábný, šátek hnědé barvy, která představuje Zemi. V pozadí je možno zavěsit další šátek, který vyjadřuje svou barvou náladu ročního období - může být zelená, na Velikonoce červená. Časně na jaře se na stolečku objeví Maminka Země, která budí kořenové dětičky k životu. V ruce drží košík, z kterého jim rozdává látky na šaty. Stejně jako v přírodě rozkvétají první jarní kytičky, rozkvétá i jarní stolek. Pozvolna se kořenové děti proměňují ve sněženku, narcisku, sedmikrásku, pampelišku. Obraz toho, co se děje v podzemí lze ztvárnit pomocí zkrouceného dřeva s otvory, někdy se dá použít vystlaná krabice s nejrůznějšími záhyby. Do těchto otvorů se umísťují kořenové dětičky, které se pomalu probouzí ze zimního spánku. Na jaře nezapomene ztvárnit hlavní svátek tohoto období – Velikonoce. Pro malé děti, které tyto svátky vnímají hlavně jako oslavu jaru, zde umístíme mláďátka, rozkvetlé květiny, namalované vajíčka, hnízdečko s ptáčky. Nezapomeneme ani na znázornění studánky (nádoba s vodou) a v období Letnic přilétne na stoleček bílá holubice. Takto obrazně děti mohou vnímat jarní náladu také doma. 

LETNÍ SLAVNOSTI     

Poslední slavností je Svatojánská slavnost. S dětmi sbíráme devatero bylin (malinové, jahodové listí, květy divizny, kopřivu, mátu, černý bez, podběl, mateřídoušku, heřmánek) a z nich si uvaří v kotlíku svatojánský lektvar. Proces vaření doplňují zaříkávadla např. „Všechno koření od Boha stvořený“, „Na svatého Jána“, „Kdes chodila dnešní noci“.

Letní stolek ročních dob - Barvou léta může být sytě zelená jako základ a za doplňující barvu můžeme zvolit jasně žlutou, oranžová se přidává s blížícím se podzimem. Na stolku nejčastěji najdeme ve váze rozkvetlé květiny, někde mají květiny papírové, postavičky z přírodnin, ošatku na přírodniny, které si nosí děti z výletů nebo procházek. Na svatého Jana ozdobíme stolek motýlky, květinami. S blížícím se podzimem, kdy vrcholí čas sklizně, se najde místo pro kytici z obilných klasů, slunečnice, jablka, švestky - „stolek ročních dob se promění ve stůl hojnosti“.

NAROZENINOVÁ SLAVNOST  

V den narozenin dítěte se domluví teta s rodiči, kteří zajistí narozeninový dort a fotky dítěte s případným popiskem. Mezi děti nad roční stoleček přiletí narozeninová víla, usadí se pod narozeninový kalendář, kde zrovna doputovala hvězdička z jednoho jména na jméno oslavence. Připraví se na své čestné místo narozeninový stolek se svícnem. Teď zbývá ještě připravit dárek pro oslavence. Od rána děti malují obrázek do narozeninové knížky, kterou poté teta sváže provázkem a napíše do ní věnování. Jakmile přijde oslavenec do třídy, může se obléknout do narozeninového pláště a nasadit si královskou korunu. V čase ranního kruhu se přivítají jako obvykle, s tím rozdílem, že všechna pozornost je směřována k oslavenci. Zazpívá se písnička „Kdopak má dnes slavný den“. Oslavenec si vybere své dva kamarády – strážce, kteří usednou po jeho boku. Ti mu mohou pomoci, po vyfotografování sfouknout svíčky z dortu. Dětem se vypráví narozeninový příběh o oslavenci, ukážeme si fotoalbum a děti se můžou ptát na to, co je o oslavenci právě zajímá. Jaké má rád jídlo, barvu, kamaráda, atd. Pak každý sám za sebe popřeje, předají mu narozeninovou knížku a dárek vyrobený tetou a následuje pochutnání si na narozeninovém dortu.